...kvasinky.
Stalo se to takhle.
Po pár hodinách nervozního sledování kvasné zátky propuklo ve spilce šílenství fermentace a během následujících tří dnů bylo primární kvašení u konce.
Pivo nakonec nebylo tak zlé. Mělo jen dvě pihy na kráse. Bylo míň nachmelené a kvasnice na dně lahví citlivě reagovaly na každý pohyb a nevytvořily nikdy tak pevnou vrstvu jako později, když už jsem si dával bacha na výstřelky a nedbalosti ve výrobním postupu.
Po úspěšných várkách z mladinových koncentrátů jsem se rozhodl postoupit o další stupeň výše směrem ke skutečnému pivovaření a pořídil jsem pár dóz sladového extraktu, které vyrábí Sladovna Bruntál.
Pro ty, kdo nevědí jaký je rozdíl mezi "vařením" z mladinového koncentrátu a sladového výtažku, je to asi takto. Na rozdíl od mladinového koncentrátu, který je už nachmelený a stačí jej patřičně rozředit vodou a zakvasit, sladový extrakt je zahuštěná sladina, kterou je třeba před zakvašením naředit a provést chmelovar. Výsledek se jmenuje mladina a tak vlastně postup výroby piva je o jednu etapu blíže vaření ze základních surovin.
Přiznám se, že občas bývám trochu netrpělivý a tentokrát se mi to nevyplatilo. (A to ani nebudu zmiňovat, že jsem ještě netušil, že na průběh chmelovaru má vliv i hustota sladiny.)
Provedl jsem tedy chmelovar (56g Hallertau Perle a 75g ŽPČ, což se později ukázalo jako žalostně málo) a zakvašení výbornými sušenými kvasnicemi Danstar Nottingham jsem udělal tak, že jsem do trochy mladiny (!) nasypal kvasnice, zamíchal a hnán touhou co nejdříve smočit ret v pěnivém moku, vzniklou substanci nalil do mladiny v kvasné nádobě, zamíchal a čekal na bouřlivé kvašení.
Provedl jsem tedy chmelovar (56g Hallertau Perle a 75g ŽPČ, což se později ukázalo jako žalostně málo) a zakvašení výbornými sušenými kvasnicemi Danstar Nottingham jsem udělal tak, že jsem do trochy mladiny (!) nasypal kvasnice, zamíchal a hnán touhou co nejdříve smočit ret v pěnivém moku, vzniklou substanci nalil do mladiny v kvasné nádobě, zamíchal a čekal na bouřlivé kvašení.
Takto vypadala hladina po rozmíchání:
Druhý den ráno:
Později takhle
Kvašení prostě nenastalo a proces jako by se ubíral opačným směrem. Chodil jsem hladinu fotit každou chvíli a porovnával fotky na monitoru. Byla to katastrofa. Jedinou záchranou mohlo být pozorné nastudování postupu práce s kvasnicemi před jejich přidání do mladiny. Proboha! Ukázalo se, že rehydratace, kterou se vlastně "oživují" sušené kvasnice, se nesmí dělat v mladině, ale pouze ve vodě! Tak to byla zřejmě ta fatální chyba. Fatální pro kvasnice.
Naštěstí jsem měl v lednici ještě jeden sáček DN a ten jsem se staženým zadkem pomalu, a přesně dle návodu rehydratoval. Následně jsem kvasnice něžně rozmíchal v mladině a děsil se varianty "kanál", která by nastala po dalším neúspěchu.
Po pár hodinách nervozního sledování kvasné zátky propuklo ve spilce šílenství fermentace a během následujících tří dnů bylo primární kvašení u konce.
---------
Pivo nakonec nebylo tak zlé. Mělo jen dvě pihy na kráse. Bylo míň nachmelené a kvasnice na dně lahví citlivě reagovaly na každý pohyb a nevytvořily nikdy tak pevnou vrstvu jako později, když už jsem si dával bacha na výstřelky a nedbalosti ve výrobním postupu.
Jak píše jeden člen diskusního fóra www.varimpivo.cz:
"Pivami se člověk učí."
"Pivami se člověk učí."
Dej Bůh štěstí!